Nedávno vyšla u nás v nakl. JOTA (Brno) knížka vietnamské autorky. Jmenuje se Nguyen Phan Que Mai. Čekal jsem na tuto knihu a jakmile vyšla první den (bylo to asi 16. 6. t.r.), ihned jsem si ji objednal a také jsem ji měl asi během 3 dnů doma.

Autorka je doma celkem uznávaná, i když žije střídavě v Kyrgyzstánu a ve Vietnamu, ale studovala mimo jiné v Austrálii, žila v Bangladéši a tak podobně (její muž je totiž Němec, mají spolu 2 děti…). Nevím, proč zrovna v Kyrgyzstánu, ale to je jedno.

Kniha se jmenuje Hory zpívají. Přečetl jsem jí jedním dechem a musím říci, že to je přesně kniha, která se mi líbí. Četl jsem všechno, co z vietnamské literatury u nás vyšlo (mám na mysli vietnamské autory z Vietnamu, nikoliv americké vietnamského původu, jak nedávno vyšla jedna taková kniha u nás, tu jsem nečetl…). Z románů toho moc není, jedině od Nguyen Dinh Thiho Rozbité břehy (překládala Dr. Iva Klinderová – Zbořilová), to vyšlo ještě za socialismu (jistě, kniha napsaná v jiné době za jiné situace), ale moc mne nenadchl.

Jinak spíše básně (vesměs překlad I. Klinderová, něco Ivo Vasiljev – samozřejmě i Deník z vězení od HČM), Z novějších překladů vše od P. Müllerové nebo Petra Komerse, jinak mám všechny soubory vietnamských povídek (1. od Klinderové, 2. od kolektivu překladatelů vč. I. Vasiljeva či P. Komerse), ale ani ty mne zas tak nenadchly, že bych si pamatoval nějakou konkrétní povídku, i když vím, že jsou tam i někteří klasičtí autoři (např. To Hoai). P. Komers přeložil dokonce vietnamskou klasiku, básnířku Ho Xuan Huong, jenž je laděná trochu i eroticky – ve Vietnamu je to považováno za klasiku, i když některé dvojsmyslné verše se mládeži asi nepřednášejí… Celý příspěvek →

Téměř 100 milionový Vietnam má zájem koupit si i druhých 12 moderních českých letadel L-39NG z Aera Vodochody, což může snížit náš dvacetkrát menší export než činí náš dovoz z Vietnamu. Aby se roční vzájemná obchodní bilance, která činí 2,4 miliardy USD, pro ČR konečně zlepšila považuji za nutné na základě mých 48 návštěv Vietnamu veřejně otevřeně sdělit, že české firmy mají ve Vietnamu velké šance, ale potřebují kvalitní aktuální marketing, účinnou propagaci a moderní prezentaci na největších mezinárodních vietnamských veletrzích. Velmi by pomohlo otevření „Českého centra“ nebo „Českého domu“ ve Vietnamu. Celý příspěvek →

Celý příspěvek →

55. smutné výročí vyvraždění My Lai (z 16. 3. 1968) připomeneme fotografiemi, které nejlépe dokladují zvěrstva páchané  Američany na prostých  Vietnamcích.

1) Seznam 504 obětí amerického masakru v My Lai ze dne 16. 3. 1968. Američané od počátku lhali o počtu obětí a navíc původně nepřiznávali, že se jednalo výhradně o děti, ženy a staré lidi, mezi nimiž byli snad jen dva muži produktivního věku a ani jeden z nich nebyl členem partyzánské armády. Tento seznam všech obětí je v budově muzea v My Lai.

2) Hlavní památník amerického masakru v My Lai.

3) Jeden z mnoha malých památníků v My Lai.

4) Deska se jmény a věkem obětí rodiny Do, tato deska se nachází před zničeným domem, ve kterém rodina Do původně žila. Velmi výmluvný je věk jednotlivých obětí – je patrné, že převládali děti…

5) Tuto bonsai vysadil premiér Pham Van Dong, který v lednu 1990 uctil památku obětí v My Lai.

6) Hroby dalších obětí z My Lai, jak je patrné, i zde převládaly děti…

Fotografie pořídil: Jiří Homola, dlouholetý člen Česko -vietnamské společnosti.

Za tento příspěvek mu za srdce děkujeme.

PaedDr. Miloš Kusý

předseda ČVS

Fotograf Chu Chí Thanh, jenž o vánočních svátcích 1972 zachytil nejhorší americké bombardování Hanoje – ve Vietnamu, kde vzpomínají 50. výročí tohoto bombardování, nazývají Hanoj vzdušným Ðien Bien Phu. Některé snímky Chu Chí Thanhe:

Lékař a zdravotní personál vybombardované  nemocnice Bach Mai v Hanoji.

Rozbombardovaná nemocnice Bach Mai (vánoční svátky 1972).

Zničená ulice Kham Thien ve čtvrti Ðong Ða v Hanoji (vánoční svátky 1972).

Ulice Kham Thien byla zničena v noci 26. 12. na 27. 12. 1972 a při tomto bombardování zahynulo 287 lidí a 290 jich bylo zmrzačeno a zraněno.

Tehdejší švédský premiér Olof Palme k nelibosti Američanů toto vánoční bombardování Hanoje  a také Haiphongu přirovnal ke zločinu fašistů v Babím Jaru na podzim roku 1941 za 2. světové války.

Rozbombardovaná ulice Kham Thien v Hanoji (27. 12. 1972). Snímky připomínají dnešní situaci na Ukrajině – tady je vidět, že stejných zločinů se dopouštěli i Američané (a o několik let později, v roce 1979 i Číňané). Proto je nutné to neustále připomínat

Ke vzdušnému Ðien Bien Phu byla vydána Vietnamskou poštou pamětní známka:

Zajímavé je, že toto smutné výročí připomíná i zahraniční tisk (tj. západních zemí), nikoliv český…

Proto jsem se snažil toto napravit a zpracoval jsem to podle vietnamských i jiných zdrojů (Nhan Dan, VN Express, www.delcampe.net). Myslím si, že více slov k tomu není potřeba – snímky hovoří více než výmluvně a stačí si je prohlédnout.

Ing. Jiří Homola.

V sobotu 10. prosince 2022 se konala v Praze 24. Valná hromada naší celostátní Česko-vietnamské společnosti (ČVS). Při epidemii Covid-19 se v uplynulém období toto roční setkání nekonalo.

Letos jsme oslavili významné jubileum: 25 let činnosti Česko-vietnamské společnosti.

Celý příspěvek →