CESTA SYNA MINISTRA OBRANY USA ZA HLEDÁNÍM PRAVDY A USMÍŘENÍ
Američan s vlasy soli a pepře stojí tiše v údolí Ia Drang na úpatí hory Chu Prong (Gia Lai). Před ním se rozprostíral prastarý smaragdově zelený les, ale před šedesáti lety to bylo divoké bojiště. Postarší vietnamský veterán, který ho doprovázel, tiše říká: „Spadlo zde skoro dvě stě mých kamarádů.“ Skloní hlavu, ke kmeni stromu položí kytici žlutých chryzantém, zapíchne hořící vonnou tyčinku do rudé země a začne plakat.
Tento muž je Craig McNamara, syn amerického ministra obrany Roberta McNamary, který osobně hledá pravdu a odpovědi o válce, která skončila před více než půl stoletím.
Robert McNamara – „hlavní architekt“ americké války ve Vietnamu – kdysi věřil, že posílení jednotek a přijetí strategie „vyhledej a znič“ může přinést vítězství. Ale jak byly lesy zpustošeny napalmovými bombami a chemikálií Agent Orange a počty amerických obětí stoupaly, pomalu se do jeho mysli vkrádaly pochybnosti. Nakonec byl nucen přiznat, že tato válka byla „strašná chyba“.V roce 1965 stál tehdy patnáctiletý Craig mezi davem demonstrantů proti válce ve Vietnamu. Ve stejné době, v Pentagonu, jeho otec utvářel vojenské strategie k rozšíření války. Craig si nikdy nedokázal představit, že o desítky let později vkročí na tato historická bojiště, kde jeho otec kdysi nařídil bombardování, postavil elektronické ploty a nechal použít ve válce Agent Orange. Nebyl vojákem, ale jeho život byl svázán touto válkou svým vlastním jedinečným způsobem.
„Když mi bylo deset, moje rodina se přestěhovala do Washingtonu, DC. Když mi bylo patnáct, chodil jsem do školy. Tehdy jsem válce ve Vietnamu moc nerozuměl,“ vzpomíná Craig.
Až jednoho dne se zúčastnil semináře o válce ve Vietnamu. Profesor z Dartmouth College hovořil o vietnamské historii a kultuře, o touze po sjednocení národa, který vydržel tisíce let válek, aby bránil svou vlast. Tvrdil, že zapojení USA do války bylo nejen špatné, ale bylo založeno na dezinformacích. Craig byl ohromen, když si uvědomil, že to, co o válce řekli jeho otec a americká vláda, není pravda.
Od té doby byly vztahy mezi Craigem a jeho otcem napjaté. Ptal se na mnoho otázek o americké válce ve Vietnamu, ale od svého otce nedostal žádnou odpověď. Zdálo se, že mezi nimi byla neviditelná zeď. Jeho otec odešel z Pentagonu, když mu bylo 17. Ale až v 18 letech se skutečně zapojil do protiválečného hnutí.
Craig si nikdy nedokázal představit, že o desítky let později vkročí právě na bojiště, kde jeho otec kdysi schválil bombové útoky, elektronické oplocení a použití Agent Orange. Nebyl to voják, ale jeho život zůstal zapleten do té války svým vlastním způsobem.
