V sobotu 26. 8. 2023 zemřel ve věku 84 let Prof. Ing. Pavel Valíček, DrSc., první předseda Česko-vietnamské společnosti.

Narodil se 13. 5. 1939 v Nymburce a po ukončení základní školy studoval Střední zemědělskou technickou školu v Poděbradech. Pak od roku 1957 studoval na Vysoké škole zemědělské v Praze na Agronomické fakultě. Více jak 30 let pracoval na Institutu tropického a subtropického zemědělství, jenž byl tehdy součástí Provozně ekonomické fakulty VŠZ Praha. V 80. letech navštívil několikrát služebně Vietnam, přičemž zde pracoval na několika projektech tropických kulturních rostlin (praskavec ledencový, kávovník, tropické ovoce). Od roku 2000 byl v důchodu a odstěhoval se na Vysočinu do Martínkova, okres Třebíč, kde nadále publikoval, staral se o zahrady léčivých rostlin například v Třebíči. Po roce 2000 navštívil Vietnam – zhruba po 15 letech – ještě několikrát, kde sbíral léčivé rostliny se známým léčitelem a astrologem Emilem V. Havelkou.

Pan profesor byl autorem mnoha odborných i populárně naučných publikací, mimo jiné byl vedoucím autorského kolektivu rozsáhlé publikace, 1. vysokoškolské učebnice „Užitkové rostliny tropů a subtropů“, zároveň byl autorem několikadílného svazku „Léčivé rostliny Číny a Vietnamu“. Po založení Česko-vietnamské společnosti byl prvním předsedou této společnosti. Za jeho vedení ČVS se pravidelně valné hromady společnosti konaly v Kačině na Kutnohorsku, kde působilo zemědělské družstvo, které udržovalo kontakty se zemědělci v oblasti Giang Bien u Hanoje a tyto valné hromady se konaly vždy začátkem září, kdy se zároveň slavil státní svátek Vietnamu.

Pan profesor byl velký přítel Vietnamu, neboť zde strávil služebně mnoho měsíců. Budou na něho vzpomínat nejen jeho bývalí studenti, ale i kolegové jak od nás, tak i z Vietnamu a také jeho spolupracovníci z Česko-vietnamské společnosti.

Čest jeho památce.

JH

Dvojí metr

Mezi nejhlasitější kritiky ruské agrese proti Ukrajině patří od 24. 2. 2022 ministryně obrany Jana Černochová. (Aby bylo od počátku jasné – autor těchto řádků je proti ruské válce na Ukrajině, která je v Rusku cenzurována tak, že se zde nesmí slovo válka ani vyslovit a v žádném případě nesouhlasí se zločiny ruské armády. Lhaní Putina a spol. mu navíc připomíná lhaní L. B. Johnsona a R. M. Nixona o vietnamské válce v 60. respektive 70. letech 20. století).

Na druhou stranu ministryně Černochová začátkem roku 2022 navštívila USA, kde mimo jiné uctila památku jednoho čechoamerického letce (Neumana, jenž se v USA nazýval Newman), který zahynul za americké války ve Vietnamu. Jistě, ministryně Černochová je ročník 1973, takže vlastně ani americkou válku v Indočíně nepamatuje. Ale to ji jako političku neomlouvá. Tato bývalá bankovní úřednice, která se vrhla do politiky, se mohla již dávno dovzdělat, aby měla větší přehled o historii a politice… (Později ministryně navštívila i Vietnam – nicméně nebylo to proto, že by náhle změnila svůj politický názor, ale proto, že ji tam vyslal její šéf, premiér, kvůli obchodu, protože Vietnam má zájem o nové cvičné letouny Aero L-39NG, takže zde zastupovala zájmy České republiky…).

Možná si také vzpomenete, že když začala agrese Ruska proti Ukrajině, paní Černochová také řekla, že když to není OSN schopna vyřešit, ať se raději rozpustí. Bývalý český velvyslanec při OSN v Ženevě Jan Kára jako zkušený diplomat zdůraznil, že Rada bezpečnosti OSN je zastaralá, ale snahy o její reformy naráží na právo veta vítězných mocností II. světové války. Reforma by mohla přivodit jen destrukce současného světového pořádku, ale mít nedokonalou OSN je pořád lepší, než takový scénář. Jan Kára řekl, že „…pět vítězných mocností II. světové války si samozřejmě nechce sahat na svá privilegia a své veto. RB není dokonalá ve svém složení ani počínání, ale reformě by se nebránilo jen Rusko. V současném světě je to silný anachronismus. Jediná síla, která by mohla reformu přivodit, by byla totální destrukce světa, apokalypsa, zrušení globálního světového řádu. A pak by se začalo stavět znovu, pokud by bylo ještě co stavět. A já pořád říkám, že že je lepší mít hodně nedokonalou RB OSN než mít tuto apokalypsu!“ zdůraznil bývalý velvyslanec dne 2. 6. 2022. Celý příspěvek →

Nedávno vyšla u nás v nakl. JOTA (Brno) knížka vietnamské autorky. Jmenuje se Nguyen Phan Que Mai. Čekal jsem na tuto knihu a jakmile vyšla první den (bylo to asi 16. 6. t.r.), ihned jsem si ji objednal a také jsem ji měl asi během 3 dnů doma.

Autorka je doma celkem uznávaná, i když žije střídavě v Kyrgyzstánu a ve Vietnamu, ale studovala mimo jiné v Austrálii, žila v Bangladéši a tak podobně (její muž je totiž Němec, mají spolu 2 děti…). Nevím, proč zrovna v Kyrgyzstánu, ale to je jedno.

Kniha se jmenuje Hory zpívají. Přečetl jsem jí jedním dechem a musím říci, že to je přesně kniha, která se mi líbí. Četl jsem všechno, co z vietnamské literatury u nás vyšlo (mám na mysli vietnamské autory z Vietnamu, nikoliv americké vietnamského původu, jak nedávno vyšla jedna taková kniha u nás, tu jsem nečetl…). Z románů toho moc není, jedině od Nguyen Dinh Thiho Rozbité břehy (překládala Dr. Iva Klinderová – Zbořilová), to vyšlo ještě za socialismu (jistě, kniha napsaná v jiné době za jiné situace), ale moc mne nenadchl.

Jinak spíše básně (vesměs překlad I. Klinderová, něco Ivo Vasiljev – samozřejmě i Deník z vězení od HČM), Z novějších překladů vše od P. Müllerové nebo Petra Komerse, jinak mám všechny soubory vietnamských povídek (1. od Klinderové, 2. od kolektivu překladatelů vč. I. Vasiljeva či P. Komerse), ale ani ty mne zas tak nenadchly, že bych si pamatoval nějakou konkrétní povídku, i když vím, že jsou tam i někteří klasičtí autoři (např. To Hoai). P. Komers přeložil dokonce vietnamskou klasiku, básnířku Ho Xuan Huong, jenž je laděná trochu i eroticky – ve Vietnamu je to považováno za klasiku, i když některé dvojsmyslné verše se mládeži asi nepřednášejí… Celý příspěvek →

Téměř 100 milionový Vietnam má zájem koupit si i druhých 12 moderních českých letadel L-39NG z Aera Vodochody, což může snížit náš dvacetkrát menší export než činí náš dovoz z Vietnamu. Aby se roční vzájemná obchodní bilance, která činí 2,4 miliardy USD, pro ČR konečně zlepšila považuji za nutné na základě mých 48 návštěv Vietnamu veřejně otevřeně sdělit, že české firmy mají ve Vietnamu velké šance, ale potřebují kvalitní aktuální marketing, účinnou propagaci a moderní prezentaci na největších mezinárodních vietnamských veletrzích. Velmi by pomohlo otevření „Českého centra“ nebo „Českého domu“ ve Vietnamu. Celý příspěvek →

Celý příspěvek →

55. smutné výročí vyvraždění My Lai (z 16. 3. 1968) připomeneme fotografiemi, které nejlépe dokladují zvěrstva páchané  Američany na prostých  Vietnamcích.

1) Seznam 504 obětí amerického masakru v My Lai ze dne 16. 3. 1968. Američané od počátku lhali o počtu obětí a navíc původně nepřiznávali, že se jednalo výhradně o děti, ženy a staré lidi, mezi nimiž byli snad jen dva muži produktivního věku a ani jeden z nich nebyl členem partyzánské armády. Tento seznam všech obětí je v budově muzea v My Lai.

2) Hlavní památník amerického masakru v My Lai.

3) Jeden z mnoha malých památníků v My Lai.

4) Deska se jmény a věkem obětí rodiny Do, tato deska se nachází před zničeným domem, ve kterém rodina Do původně žila. Velmi výmluvný je věk jednotlivých obětí – je patrné, že převládali děti…

5) Tuto bonsai vysadil premiér Pham Van Dong, který v lednu 1990 uctil památku obětí v My Lai.

6) Hroby dalších obětí z My Lai, jak je patrné, i zde převládaly děti…

Fotografie pořídil: Jiří Homola, dlouholetý člen Česko -vietnamské společnosti.

Za tento příspěvek mu za srdce děkujeme.

PaedDr. Miloš Kusý

předseda ČVS