CESTA SYNA MINISTRA OBRANY USA ZA HLEDÁNÍM PRAVDY A USMÍŘENÍ

Američan s vlasy soli a pepře stojí tiše v údolí Ia Drang na úpatí hory Chu Prong (Gia Lai). Před ním se rozprostíral prastarý smaragdově zelený les, ale před šedesáti lety to bylo divoké bojiště. Postarší vietnamský veterán, který ho doprovázel, tiše říká: „Spadlo zde skoro dvě stě mých kamarádů.“ Skloní hlavu, ke kmeni stromu položí kytici žlutých chryzantém, zapíchne hořící vonnou tyčinku do rudé země a začne plakat.

Tento muž je Craig McNamara, syn amerického ministra obrany Roberta McNamary, který osobně hledá pravdu a odpovědi o válce, která skončila před více než půl stoletím.

Robert McNamara – „hlavní architekt“ americké války ve Vietnamu – kdysi věřil, že posílení jednotek a přijetí strategie „vyhledej a znič“ může přinést vítězství. Ale jak byly lesy zpustošeny napalmovými bombami a chemikálií Agent Orange a počty amerických obětí stoupaly, pomalu se do jeho mysli vkrádaly pochybnosti. Nakonec byl nucen přiznat, že tato válka byla „strašná chyba“.V roce 1965 stál tehdy patnáctiletý Craig mezi davem demonstrantů proti válce ve Vietnamu. Ve stejné době, v Pentagonu, jeho otec utvářel vojenské strategie k rozšíření války. Craig si nikdy nedokázal představit, že o desítky let později vkročí na tato historická bojiště, kde jeho otec kdysi nařídil bombardování, postavil elektronické ploty a nechal použít ve válce Agent Orange. Nebyl vojákem, ale jeho život byl svázán touto válkou svým vlastním jedinečným způsobem. Celý příspěvek →

ROZDÍL MEZI BURSKÝMI OŘÍŠKY A KEŠÚ OŘÍŠKY

Už se mi několikrát stalo, že se mne někdo zeptal, proč jsou na našem trhu tak drahé kešú oříšky, když podobné burské oříšky jsou relativně laciné.

Shodou okolností se obě rostliny, které poskytují tyto oříšky, pěstují i ve Vietnamu a v současné době zejména kešú oříšky z Vietnamu konkurují jiným světovým velmocem v jejich produkci, zejména Pobřeží slonoviny, Indii, Tanzanii, Beninu, Brazílii, Mozambiku, Indonésii či Filipínám.

Podle www.worldpopulationreview.com byla produkce kešú oříšků v roce 2023 následující:

1. Pobřeží slonoviny 1 044 450 tun;

2. Indie 782 000 tun;

3. Vietnam 347 635 tun;

4. Benin 203 844 tun;

5. Tanzanie 189 114 tun;

6. Indonésie 164 152 tun;

7. Mozambik 157 496 tun;

8. Burkina – Faso 143 965 tun;

9. Filipíny 136 264 tun;

10. Brazílie 127 931 tun;

11. Ghana 115 557 tun;

12. Guinea – Bissau 114 561 tun;

13. Nigérie 88 097 tun;

14. Guinea 80 626 tun.

Mezi další, ale menší producenty patří v Asii Thajsko, Barma – Myanmar, Malajsie, Šrí Lanka a Čína; v Latinské Americe Peru, Dominikánská republika, Honduras a Mexiko; v Africe pak Senegal, Mali, Angola a Madagaskar.

Nejdříve si ale musíme ujasnit, že burské oříšky (arašídy) a kešú oříšky pocházejí z úplně odlišných kulturních rostlin, které v podstatě nemají nic společného. Z botanického popisu vyplyne, proč jsou kešú oříšky daleko dražší. Celý příspěvek →

INFORMACE OHLEDNĚ ČESKÝCH VÍZ PRO VIETNAMSKÉ OBČANY

Byl jsem požádán několika svými přáteli z Vietnamu, abych jim zjistil nějaké podrobnosti ohledně získávání víz do České republiky, protože by se výhledově chtěli podívat na místa, ve kterých žili v době studií na vysoké škole a kde strávili část svého mládí.

Nejdříve jsem dostal (trošku nepřesnou) informaci, že se bližší podrobnosti dozvím na každém okresním sídle Cizinecké policie. Jak jsem ale zjistil na okresním sídle Policie ČR ve Vyškově, Cizinecká policie nepůsobí nikde v okresních městech, ale pouze sídlí v krajských městech.

Další informace jsem se pokoušel zjistit na Ministerstvu zahraničních věcí přes jejich kontakty, které jsem našel na webové stránce. Musím podotknout, že občas v rámci své publikační činnosti chodím na webové stránky různých institucí, ministerstvech, škol, zdravotních zařízení a to včetně zahraničních, ale tak mizernou webovou stránku jsem již dlouho nezažil. A ani mne moc nepřekvapilo, že ani po dvou měsících jsem nedostal žádnou odpověď. Ministerstvo asi řeší jiné problémy, aniž by se obtěžovalo nějakým způsobem odpovědět.

Proto asi po dvou měsících jsem se obrátil přímo na Konzulární úsek české ambasády v Hanoji (ano, lze to nalézt také na webové stránce Ministerstva zahraničních věcí) a teprve odtud jsem dostal konečně odpověď. Měl jsem se na konzulární úsek obrátit hned a bylo by to asi jednodušší.

Celý příspěvek →

Dne 12.dubna 2025 jsme se v Hradci Králové rozloučili s našim čestným předsedou Marcelem Winterem. ČVS ve spolupráci s rodinou zajišťovala celý proces. Předseda ČVS Miloš Kusý přednesl smuteční projev, kde ocenil vše, co pan Marcel Winter pro naší ČVS a vietnam vykonal a za vše mu poděkoval. Smuteční slavnosti se také zúčastnilo celé vedení svazu Vietnamců z ČR i EU a také vietnamský velvyslanec. Také naši partneři z Vietnamu – Vietnamsko-česká organizace zaslala smuteční kondolenci.

Miloš Kusý předseda ČVS

Poslední rozloučení s Marcelem Wintrem je v sobotu 12.4. v 10 hod.

v kostele svatého Ambrože, ul. Ambrožova 729, Hradec Králové.

Za Česko-vietnamskou společnost se zúčastní předseda Miloš Kusý

a někteří členové Předsednictva a Revizní komise.

Objednali jsme velikou kytici s textem: „Vzpomínáme Česko-vietnamská společnost“.

Předseda ČVS přednese hlavní smuteční projev, pak bude projev Svazu Vietnamců

a jako poslední projev zástupce Vietnamské ambasády v Praze.

S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí čestného předsedy Česko-vietnamské společnosti pana Marcela Wintera, který nás navždy opustil v sobotu 5. dubna 2025. Celý svůj život zasvětil práci s vietnamskou komunitou v České republice a rozvoji vztahů mezi našimi zeměmi.

Pan Winter byl neocenitelným mostem mezi kulturami a jeho neúnavné úsilí pomáhat Vietnamcům v naší zemi zanechalo trvalý otisk v srdcích mnoha lidí. Díky jeho oddanosti a nasazení byly posíleny vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Vietnamem, a to nejen v oblasti kulturní, ale i lidské.

Jeho odkaz nás bude i nadále inspirovat k pokračování v jeho práci na poli porozumění, úcty a přátelství mezi národy.

Rodině, přátelům a všem, kteří s ním měli tu čest spolupracovat, vyjadřujeme upřímnou soustrast.

S úctou a vděčností za vše, co vykonal,
Dr. Miloš Kusý, předseda Česko-vietnamské organizace

RECENZE NA KNIHU „NÁKLONNOST LIDÍ NA SVĚTĚ K PREZIDENTU HO ČI MINOVI“ – vydalo nakladatelství SỰ THẬT (PRAVDA) v Hanoji 2023

Ve Vietnamu byla vydána kniha „Náklonnost lidí ve světě k prezidentu Ho Či Minovi“ s vietnamským textem a s texty v cizích jazycích. Viděl jsem například na WhatsAppu švédskou verzi tohoto vydání, ale protože to bylo pouze přeposláno ve WhatsAppu, nemohu posoudit, zda ve švédské verzi jsou jiné fotografie či ne, ačkoliv předpokládám, že základ knihy bude asi ve všech jazykových mutacích stejný. Tato recenze se týká pouze vydání s českou mutací.

Jedná se o knihu vesměs fotografickou, která je rozdělená do třech částí. První část se zabývá politickou drahou prezidenta Ho Či Mina a nazývá se Prezident Ho Či Min – Hrdina národního osvobození. Druhá část se zabývá kulturou a nazývá se Prezident Ho Či Min vynikající kulturní osobnost. Třetí část knihy se zabývá víceméně odkazem prezidenta a jmenuje se Prezident Ho Či Min bude žít navždy s časem.

Co se týká výběru fotografií, v podstatě knize nelze nic vytknout. Jsou zde samozřejmě notoricky známé fotografie zejména z počátku života budoucího prezidenta ve Francii, v Číně, v sovětském Rusku a samozřejmě z Vietnamu. Pak je zde celá řada fotografií, které jsou ve Vietnamu samozřejmě známé, u nás v Evropě zdaleka ne tolik.

Nejranější fotografie jsou známé u nás i proto, že všechna vydání životopisných knih o prezidentovi tyto fotografie otiskují a je celkem jedno, zda se jedná o publikace jako např. Rudolf Mrázek HO ČI MIN (Horizont Praha 1983); William J. Duiker HO ČI MIN ŽIVOTOPIS (BB/art Praha 2003); Jevgenij Kobeljev HO ČI MIN (Mladá garda Moskva 1979) – v ruštině; Ján Čierny HO ČI MIN (Pravda Bratislava 1985) nebo překlad z ruštiny S. Afonin – E. Kobelev SOUDRUH HO ČI MIN (Svoboda Praha 1985) – zde je patrné, že překladatel napsal ruské jméno jednoho z autorů v anglické verzi… (jinak jde v podstatě o překlad ruské knihy o prezidentu Ho Či Minovi).

Ho Či Min a German Titov v Halongu

Celý příspěvek →