Logo Hanojského metra

 

                                                 METRO VE VIETNAMU

Kdo v posledních 10 – 15 letech byl ve Vietnamu, tak ví, že dopravní situace zejména ve velkých městech je velmi chaotická. Platí to hlavně o Hanoji a o Ho Či Minově Městě. V minulosti zde dokonce jezdila i kolejová vozidla, například v Hanoji fungovala tramvajová doprava od 10. 11. 1901 do roku 1990. Při mé první návštěvě Vietnamu roku 1982 jsem tyto stařičké exponáty měl možnost vidět, jezdily v okolí Jezera Hoan Kiem. V roce 2011 jsem je již neviděl, protože tramvajovou dopravu nahradily autobusy vesměs jihokorejské provenience, které nejsou závislé na kolejích a tudíž ani na trolejích. V Hanoji jezdily krátkou dobu také trolejbusy, údajně to bylo v letech 1986 – 1993.

V Saigonu byla tramvajová linka spuštěna již 27. 12. 1881! Není nutno podotýkat, že to byla práce francouzských kolonistů, kteří se snažili sobě vylepšit životní podmínky. Tato první tramvaj byla parní, k elektrifikaci došlo až 4. 8. 1923. Tramvajová linka měla dvě meziměstské tratě a to do Hon Moc a do Thu Ɖau Mot. Tramvajová síť v Saigonu byla zrušena pravděpodobně v roce 1953, tedy ještě před porážkou kolonialistů v roce 1954.

Protože se jedná o dvě největší města ve Vietnamu, tak je jasné, že místní doprava založená na autobusech nemůže stačit rozvoji obou měst v dnešním 21. století. Mnoho obyvatel obou měst používá k dopravě mopedy a motorky, což zatěžuje hlukem a emisemi životní prostředí. Proto státní orgány již před několika lety rozhodly o vybudování takového typu dopravy, aby se obou městům ulehčilo. Proto obě města přistoupila k výstavbě metra, tak jak je to běžné v celé řadě zemí světa.

V tomto článku bude psáno o metru v Hanoji. O Ho Či Minově Městě se zmíním až někdy jindy.

Nejdříve je nutné podotknout, že metro v Hanoji není úplně stejné či podobné jako metro v Praze, ale svým stylem se podobá metru spíše v Paříži, neboť část metra vede pod zemí, ale část nad zemí ve vyšší poloze. Je to z toho důvodu, že v Hanoji je na mnoha místech podzemní voda, takže ne vždy by šlo vybudovat podzemní trať a pokud ano, tak za neúměrně vysokých nákladů.

Hanoj plánuje vybudovat 8 tratí (některé prameny uvádějí ještě 9. trať) metra.

V současné době se blíží otevření tratě č. 3 (Nhổn – Ga Hà Nội) a v blízké budoucnosti tratě č. 2A (Cát Linh – Yên Nghĩa). Na trati č. 3 již proběhlo testování vozů a ve dnech 23. a 24. ledna 2021 městská správa železnic v Hanoji uspořádala pro veřejnost „den otevřených dveří“, kde si zájemci mohli prohlédnout stanici a vozovnu Nhon včetně prvního svezení v metru. Zájem o to byl poměrně velký, hlavně mezi rodiči s dětmi a také mezi seniory, z nichž mnozí metro viděli poprvé v životě. Ovšem kvůli protiepidemickým opatřením proti chorobě Covid-19 byli zájemci rozděleni do skupin po 20 zájemcích, takže na přiložených fotografiích je vidět poměrně málo lidí, ale Vietnam velmi striktně dodržuje protiepidemická opatření.

Trať č. 3 povede ze stanice Nhon, jenž se nachází na ulici Cau Dien (západní předměstí Hanoje, obvod Bac Tu Liem) přes ulici Le Ɖuc Tho, kolem Národní univerzity Hanoj, přes obvod Cau Giay a kolem Chrámu literatury (Van Mieu) až na ulici Tran Hung Ɖao poblíž hanojského vlakového nádraží. Každá trať bude mít jednotné barevné označení a označení nějakým písmenem abecedy podle některé významné zastávky. Trať číslo 3 bude mít tudíž tmavě hnědou barvu a písmeno V (podle stanice Văn Miếu – Chrám literatury).

V první fázi výstavby byla vybudována trať o délce 12,5 km, z toho je 8,5 km nadzemních a 4 km podzemních. Trať má celkem 12 stanic. Vozovna je vybudovaná v Nhon. Na výstavbě této tratě se podílela zejména Francie, železniční vlaky dodala francouzská firma Alstom. Vagony mají žlutou a červenou barvu, což připomíná barvy typického vietnamského plodu – pitahayu, tzv. dračí plod.

V další fázi by se měla trať rozšířit o dalších 5 stanic západním směrem do stanice Trôi.

Trať č. 2A povede ze stanice Cát Linh (hanojský obvod Ɖong Ɖa) přes obvod Thanh Xuan až po jihozápadní hanojský obvod Ha Ɖong do stanice Yen Nghia. Zde je také vozovna. Trať měří 13,1 km a má 12 stanic. Barevné označení této tratě je světle zelené a trať je označena písmenem C podle stanice Cát Linh. Tuto trať vybudovala Čína. Vagony dodala firma CRRC Group (China Railways Rolling Corporation) a mají zelené zbarvení.

Další plánované trasy metra v Hanoji.

Trať č. 1 (Ngọc Hồi – Yên Viên) by měla spojovat okres Thanh Tri (stanice Ngoc Hoi) přes stanici Bach Mai (kde se nachází stejnojmenná nemocnice) a vlakové nádraží a okres Long Bien s okresem Gia Lam, kde se bude stanice Yen Vien. V první fázi by měla být trať vybudovaná do stanice Gia Lam, později do Yen Vien , později v další fázi až do Duong Xá a Nhu Quynh (vše okres Gia Lam). Tato trať je označená písmenem L (podle stanice Long Biên) a měla by mít sametově červenou barvu. Celkem by měla měřit 36 km a měla by mít 24 stanic. Vozovny budou v Yen Vien, Duong Xá a v Ngoc Hoi. První část tratě (z Ngoc Hoi do Gia Lam) bude 8,9 km ve výšce, 1,7 km na mostě a 4,8 km na zemském povrchu.

Trať č. 2 (Nôi Bài – Thượng Ðình) by měla spojovat mezinárodní letiště Noi Bai a obvod Thanh Xuan (stanice Thuong Ðinh). Trať označená písmenem H podle stanice Hoàn Kiêm by měla mít oceánově modrou barvu a měla by vést z letiště přes Nhat Tan a ulici Hoang Hoa Tham kolem Jezera Navráceného meče (Ho Hoan Kiem) až po ulici Ðai Co Viet a stanici Thuong Ðinh. Trať by měla mít celkem 32 stanic (od 25. stanice by se napojovala na trať č. 2A) a měla by měřit 42 km. Vozovny budou v Xuan Ðinh a Phu Lo. Stavba tratě bude rozdělena do 4. fází, přičemž první fáze se bude týkat úseku Nam Thang Long – ulice Tran Hung Ðao o délce 11,5 km (8,9 km bude pod zemí, 2,6 km na rovině). Na výstavbě této tratě se bude podílet Japonsko.

Trať č. 4 (Mê Linh – Liên Hà) je v podstatě okružní linka, neboť by vedla z hanojského okresu Me Linh přes okres Ðong Anh, obvod Hoang Mai a obvod Long Bien až přes obvod Hai Ba Trung až po ulici Co Nhue a Lien Ha v obvodě Bac Tu Liem, takže opisuje v podstatě takový kruh kolem hlavního města. Tato trať by měla být nejdelší a měla by propojovat tratě č. 1, 2A, 3, 5, 6 a 7. Trať by měla mít označení T (podle stanice Thăng Long) a měla by mít oranžovou (pomerančovou) barvu. Délka tratě by měla být 54 km, měla by mít 43 stanic. Depa jsou plánovaná v Lien Ha a Ðai Mach.

Trať č. 5 (Nam Hồ Tây – Ba Vì) by měla spojovat třídu Van Cao (jižně od Západního jezera Ho Tay) s hanojským okresem Ba Vì. Také stavbu této tratě by mělo provést Japonsko. V první fázi bude vybudovaná část tratě od Západního jezera po An Khánh (hanojský okres Hoai Ðúc) o délce 14,1 km s 10 stanicemi, později pak část An Khánh – Ba Vì (7 stanic, délka 24,3 km). Tato trať bude mít označení písmene K podle stanice Kim Mã a bude mít zlatou (žlutou) barvu. Vozovny budou v Son Ðong a Hoa Lac.

Trať č. 6 (Nôi Bài – Ngọc Hồi) by měla spojovat mezinárodní letiště Noi Bai přes obvody Bac Tu Liem a Ha Ðong s okresem Thanh Tri, trať by měla mít označení písmenem N dle stanice mezinárodního letiště Nôi Bài a stříbrnou (šedou) barvou. Trať by měla měřit 43 km, měla by mít 29 stanic. Vozovny budou v Ngoc Hoi a Kim Mo.

Trať č. 7 (Mê Linh – Hà Ðông) by měla vést ze severu z okresu Me Linh až na jih do obvodu Ha Ðong. Trať by měla být označena písmenem A (písmena H a M mají přiděleny jiné tratě metra) a růžovou barvou. Měla by být 27,6 km dlouhá a mít 23 stanic. Vozovna by byla v Me Linh.

Trať č. 8 (Sơn Ðồng – Dương Xá) by měla spojovat okres Hoai Ðuc (stanice Son Ðong) přes obvody Cau Giay a Hoang Mai s okresem Gia Lam (stanice Duong Xá). Trať by měla mít označení písmenem M (podle stanice Mỹ Ðình) a fialovou barvu. Délka tratě by měla být 37,4 km, měla by mít 26 stanic. Vozovny budou v Son Ðong a Co Bì. Trať na úseku Mai Dich – Linh Nam bude v podzemí, na úsecích Son Ðong – Mai Dich a Linh Nam – Duong Xá bude ve výšce (visutá trať).

Trať č. 9 (Sơn Tây – Xuân Mai) by měla do budoucna, pokud k výstavbě dojde, spojovat město Son Tay, spadající pod Hanoj s oblastí Xuan Mai, kde se nachází Vysoká lesnická škola. To je ale zatím hudbou budoucnosti.

Údaje o tramvajové dopravě na úvodu článku převzaty z bývalého webu www.klubhanoi.cz.

Podle Nhan Dan, hanoimetro.net.vn, livingasia.co a Wikipedia zpracoval Ing. Jiří Homola.