KONFLIKTY V JIHOČÍNSKÉM MOŘI JSOU STEJNÉ JAKO NA KRYMU

NAPĚTÍ V JIHOČÍNSKÉM MOŘI OHROŽUJE SVĚTOVOU BEZPEČNOST

V poslední době, Čína nepřetržitě pokračuje ve vystupňování militarizace a výhrůžky používáním síly v Jihočínském moři a tím způsobuje zvyšování napětí a ohrožení světové bezpečnosti a stability v oblasti.

Peking se neúspěšně snažil protestovat proti rozsudku Stálého rozhodčího soudu OSN (PCA).

Jedním z nejvýraznějších činností Číny ve vystupňování napětí v posledních letech je její agresivní chování odesíláním vojenských plavidel do Jihočínského moře. Strašily a vyháněly cizí lodě z vody kolem skalních útvarů a ostrovů Vietnamu, které vojenským násilím nedávno obsadili, protiprávně je přestavěli na umělé ostrovy, na nich postavili vojenské základny a nezákonně prohlásili tyto ostrovy za své území.

Podle CNN, dne 30. září, se čínský křižník Luoyang přiblížil pouhých 41 metrů blízko k torpédoborci USS Decatur námořnictva USA, který se pohyboval v oblasti 12 námořních mil daleko od skalních útvarů Gaven a Gò Ma souostroví Truong Sa v Jihočínském moři, což způsobilo, že americká loď musela prudce manévrovat, aby se vyhnula kolizi.

Američtí námořní činitelé považovali čínské akce za „velmi nebezpečné a neprofesionální“.

Dne 5.10.2018 na website www.businessinsider.com byly zveřejněny úryvky komentáře profesora Carl Thayer, čestný profesor univerzity v New South Wales v Austrálii, který mimo jiné uvedl: „Toto je nejagresivnější a nejnebezpečnější čin Číny od doby, kdy se k moci dostal prezident Donald Trump.“

Podle profesora Thayera, všechny plavby lodí amerického námořnictva, jako hlídky svobodné námořní dopravy v Jihočínském (Východním) moři, byly vždy blokovány čínskými vojenskými loďmi a letadly, ale nikdy se čínské vojenské síly nepřiblížili tak blízko a tak nebezpečně.

Jednou z možných ohrožení ekologické katastrofy je čínský plán nasazení plovoucích jaderných elektráren v Jihočínském moři. Podle zprávy agentury Reuters ve své Zprávě roku 2018 pod názvem „Vojenské a bezpečnostní vývoje v souvislosti s Čínou“, předložené americkému Kongresu, ve které ministerstvo obrany USA uvedlo: „Existují náznaky, že Čína pokračuje v plánu dodání elektřiny pro ostrovy a útesy v Jihočínském moři plovoucími jadernými elektrárnami. Očekává se, že tento proces bude realizován ještě před rokem 2020.“

Dne 30.8 2018 americký rozhlas VOA vysílal komentář Colin Koh, expert průzkumu námořní bezpečnosti na technologické univerzitě Nanyang v Singapuru, který uvedl, že Čína výstavbou desítek plovoucích jaderných elektráren v Jihočínském moři tvoří obrovské ekologické riziko, nemluvě o zastaralé čínské technologii této jaderné energie.

V červenci 2016 Stálý rozhodčí soud OSN (PCA) rozhodl o žalobě Filipín proti Číně ohledně Jihočínského moře, ve kterém soud odmítl nezákonnou suverenitu Číny v oblasti, která je vymezena devíti úsekovou linií. Žádný ostrov v souostroví Truong Sa a Hoang Sa nemá kontinentální šelf a výlučné ekonomické zóny. Soud odsoudil Čínu za její provedené činnosti na Východním moři, které poškozují životní prostředí a mořský ekosystém atd.

Za účelem potvrdit své nespravedlivé svrchovanosti, Peking zintenzivnil svou celosvětovou propagační kampaň proti rozhodnutí PCA.

Dne 14.5.2018 čínský časopis “Mezinárodní Práva” publikoval knihu „Námitky proti Rozsudku arbitráže o Jihočínském moři„, kterou připravila Čínská asociace mezinárodního práva (CSIL). Obsah knihy vyvolal vlny protestů mezinárodních badatelů.

Dne 25.4.2017 profesor Douglas Guilfoyle expert práva Monash University v Austrálii napsal článek „Nová zkreslení výsledku arbitráže v případu Jihočínského moře: Průzkum protestů Asociace Číny Mezinárodního práva.“ ve kterém uvedl, že obsah knihy „Námitky proti Rozsudku arbitráže o Jihočínském moři” je subjektivní, jednosměrná a obsahovaly některé chybné argumenty týkající se základního práva, kdy citoval prastaré zákony a schválně je nevhodně aplikoval.

Politika vystupňování napětí Číny v Jihočínském moři sklízela silné protesty mezinárodního společenství, ale také demonstrace Vietnamců po celém světě. Vietnamci žijící u nás demonstrovali proti čínské okupaci Spratlyho souostroví a Paracelských ostrovů 11. 5. 2014 a 29. 4. 2016 před čínským velvyslanectvím, ale také 22. 3. 2015 na Václavském náměstí i 23. 8. 2016 na Staroměstském náměstí v Praze.

V reakci na záměr vybudovat umělé ostrovy a jejich militarizaci jako hotové věci, země jako USA, Japonsko, Austrálie a Anglie se stále více angažují do této oblasti se snahou zajistit bezpečnost, udržovat stabilitu v regionu a v této části světa.

Podle agentury Reuters, dne 4. října když mluvil na Hudsonově výzkumném institutu ve Washingtonu americký ministr zahraničních věcí Mike Pompeo, tak kritizoval Čínu za její umístění protiletadlových a protilodních střel na umělých ostrovech ve sporné oblasti Východního moře ačkoliv se Čína zavázala, že nebude militarizovat tyto ostrovy.

Dne 25.10.2018 vydala singapurský deník Morning Post článek autora Tang Wei, odborníka na mezinárodní problémy z Hongkongu, ve kterém zdůraznil, že činy Číny jasně ohrožují světový pořádek i globální zájmy Spojených států amerických a proto Washington nebude stát nečinně a mlčet. Od října 2015 Spojené státy americké neustále provádějí operace svobodné námořní dopravy (FONOP) ve Východním moři vysláním svých vojenských lodí do oblasti Jihočínského moře a tímto provádějí kontrolu nad ostrovy, které okupuje a militarizuje Čína.

V červenci 2016 Stálý rozhodčí soud (PCA) vydal rozsudek, který popíral vyhlášení o suverenity Číny nad ostrovy V Jihočínském moři, pro porušení mezinárodních práv. Spojené státy americké a Filipíny nadále používají rozsudek PCA jako základ protestů proti nezákonnému požadavku čínské suverenity přes tzv. devíti úsekovou linii.

Dne 3.10 webový portál Nikkei Asian Review zveřejnil článek prof. Yoichiro Sato z Asijsko Pacifické university Risumeikan, který uvedl, že Japonsko musí být blízkým spojencem se Spojenými státy americkými a s americkými spojenci k rozšíření spolupráce s ostatními zeměmi v regionu Jihočínského moře.

Odhodlanost japonské intervence se projevila nejvíce dne 13.9.2018 vysláním ponorky Kuroshio a vrtulníkovou lodí mající vrtulníky Kaga s dvěma torpédoborci Inazuma a Suzutsuki do Jihočínského moře, aby se tam zúčastnily společného vojenského protiponorkového cvičení.

Dne 3.10.2018 tisk The Australian Australský zveřejnil komentář ministra obrany Christopher Pyne: „Austrálie opakovaně vyjádřila své znepokojení nad nepřetržitým procesem militarizace v Jihočínském moři a nadále naléhá na všechny strany, které nárokovaly suverenitu, aby se zdržely a neměly by podnikat žádné jednostranné činnosti, které by mohly zvýšit napětí v regionu.“

Admirál Philip Jones, velitel anglického královského námořnictva, zdůraznil, že Velká Británie je povinna vyjádřit svou podporu konkrétními činy se svými spojenci v Asijsko-pacifickém regionu, jako protest proti Číně, za porušování obecné úmluvy o mořských zákonech.

Dále uvedl, že je třeba ”posoudit mylné a protizákonné výklady obecné úmluvy o mořském právu, protože by to vedlo k tomu, že jiné země na světě budou také vykládat své vlastní interpretace„. Admirál anglického královského námořnictva potvrdil, že bude pokračovat ve vysílání dalších britských válečných lodí do sporných oblasti Jihočínského moře.

Předtím, dne 31. srpna se válečná loď HMS Albion anglického královského námořnictva posunula do souostroví Truong poté, co se zúčastnila společných vojenských cvičení s japonskými válečnými loděmi v Indickém oceánu.

Země sdružení ASEAN, včetně zemí jenž nárokují suverenity v Jihočínském moři, včetně Bruneje, Filipín, Malajsie a Vietnamu, vyjádřily své obavy a odsoudily činnosti militarizace Jihočínského moře, podporují solidaritu a ocenili důležitou roli ASEANu v urovnání sporů o Jihočínské moře. Vyzvaly všechny odpovědné země ke spolupráci k udržování míru, bezpečnosti i svobody námořní a letecké dopravy v Jihočínském moři

Apelovaly, aby se všechny strany zdržely své chování, nevyhrožovaly použitím síly, plně respektovaly právní a diplomatické procesy i řešily spory mírovými prostředky na základě mezinárodního práva, ve kterém byla přijata Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 (UNCLOS 1982). Všechny země musí striktně dodržovat Deklaraci o chování smluvních stran v Jihočínském moři (DOC) a podporovat skutečné vyjednávání dle souboru pravidel chování stran v Jihočínském moři (COC). Nedávno na 12. konferenci ministrů obrany zemí ASEAN v Singapuru ve dnech od 19. až 22. října 2018, vydali ministři společné prohlášení, které tyto názory znovu potvrdilo.